Pokoje Odboje

First topic message reminder :

Zde mají pokoje ti kteří patří k odboji

"Víš Haruko musím se ti s něčím svěřit měl bys to vědět, když jsme spolu v týmu, kvůli tomu incidentu co jsem ti poslala....mám ....mám panickou hrůzu ze svalnatých mužů a celkově mužů cítím se nejistě a zranitelně a ještě když jsem slyšela i myšlenky co si mysleli, nezbavím se toho..." řekla jsem tiše

"neboj mně se bat nemusíš" usměju se "chapu mněla si špatnou minulost ale ted už se divej jen dopředu" usměju se a snažím se ji utěšit

"Mě to můžeš stokrát říkat, ale ten zážitek to nepřikryje. Sám si to viděl, možná....časem si na vás zvyknu."

"doufam že tě o tom jednou přesvedčím" usměju se a upřimně se na ní podívám "stačí jen věřit" znovu se usměju

"Důvěra...je hodně silné pouto, které k nikomu zatím nechovám." odmlčela jsem se složila hlavu mezi kolena, takže mi neviděl do obličeje

"Nezlob se prosím." uslyšel jen tlumeně

"ne ja to chapu každy sme si prožily svoje ale jedine dobre co se z toho da vzít je to že nas to posílý" duvěryhodně povím

"Asi ano." opřela jsem si bradu o ruce že jsem se na něj dívala

"Měli by jsme jít spát. Zítra bych měla jít do školy."

"napar dní žadna škola bude trening ale ještě nevím kdy" usměju se "takže maš na chvlku prazdniny"

"Ale co tomu řeknou učitele?" podívala jsem se naněj s obavami v očích

"klid učitele to pochopí a když ne tak mu ukažu jak to pochopit" usměju se mile a přesvěčivě "a zrovna ted je skola to nejmensí kdyz nam vsude vladne temna strana" s virou v očích se podívám z okna na měsíc

"asi máš pravdu." řekla jsem po chvilce

"ale i tak musíš byt připravena na trening"usměju se "a ja taky takže už si pujdu lehnout" pomalu odchazím "pa" znovuse usměju

"Dobrou noc." usměju se na něj a vstanu z postele

"dobrou a dobře se vyspi" usměju se

"Ty taky." mávnu mu nejistě

Usměju se snad uz nechce nic rict "cau uvidime se zitra " mile se na ní podívám a už pomaličku zachazím dosveho pokoje

kývnu na souhlas a jdu zavřít dveře, potom se svléknu do spodního prádla protože věci mám ještě ve škole a šla jsem si rovnou lehnout hned jsem usnula

vešel jsem do sveho pokojesedl jsem si do křesla "achjooo " dneska se mi to libilo usměju se sam pro sebe zajmalo by mně jestli se to s bett nejak vyvine po par minutkach jem si lehl a snažil se usnout

vstala jsem spánek jsem potřebovala jak se ukázalo pohled na hodiny mě celkem vystrašil, ale opatrně jsem se oblékla a vyšla tiše z pokoje a zamkla... (přesun)

slyšel jsem dole nejaky hluk tak jsem šel se tam podívat (přesun)

"Nojá doufám, že mám." usměju se a jdu ke svému pokoji a odemknu a jdu dovnitř

"Pojď dál a polož mi to na postel."

"dobře " vejdu dovnitř položím věcia čekžm jestli se něco bude dít

"Děkuju moc." usměju se na něj

"no potřebuješ ješte něco" oatžu se mile a sednu si na židly

"J8 ne nechceš čaj? a kdy půjdeme trénovat?" došla jsem do kuchyňky a začala dělat čaj